Asi si říkáte, proč se přezdívá mikrobiomu druhý mozek. Ne jen, že se mu tak přezdívá, ono to tak i je. Mozek je totiž propojen se střevní bariérou a vytváří tak hlavní část komunikační dráhy mezi trávením a mozkem. Mikrobiom se vyvíjí současně s celým lidským tělem i psychikou a pomáhá s celou řadou běžných mentálních procesů. Studie mikrobiomu je ve světe poměrně novodobou záležitostí. Zatímco v roce 2007 bylo pouhých 100 studií, tak dnes najdeme v online databázi přes 20 000 vědeckých studií. Prvotním nakopnutím k řešení tohoto tématu vedlo přes několik set nevysvětlitelných onemocnění, kde nebyla zjištěna příčina. Dnes již víme, že téměř každá nemoc, se kterou se potýkáme vede přes střevní mikrobiom. Každý z nás má individuální složení mikrobiomu, který je z menší části dědičně a z větší prostředním. Většina vyskytujících se problémů pochází právě z toho, jak žijeme. V jakém prostředí jsme vyrůstali, čím nás naše rodiče krmili a jaký život jsme doposud vedli. Já osobně si na své dětství nemohu stěžovat. Byla mi dopřána ta nejlepší péče, nejčerstvější potraviny a výchova za kterou bych položil ruku do ohně. Ovšem v období prvních 6 let jsem se potýkal s různými zdravotními problémy jako bylo astma, oboustranný zápal plic, autoimunitní onemocnění v podobě alergie, celiakie a jiné. Syntetické antibiotické prášky, jež mi byli často aplikovány narušily mou střevní mikroflóru a v mnoha případech již nenávratně. Problémy s funkcí střev se mi projevily v období mezi 13-15 lety. A přesně tomuhle bych chtěl zamezit u všech ostatních.
Spojení mezi člověkem a mikrobiomem je tak silné, že jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Nature již od roku 2008 prosazuje, abychom si místo "já" říkali raději "my".
Je tomu právě z toho důvodu, že v sobě neseme zhruba stejně mikrobiálních buněk jako těch lidských. Určitě jste se setkali již s někým, kdo měl nějaký zdravotní problém, který se nedařil za žádnou cenu vyřešit. Ať se již jednalo o křečovité bolesti v břiše, či pálení žáhy, nebo dokonce zvracení potravy, kterou jsme ještě donedávna spořádali bez problémů. Je to totiž právě vyvážený mikrobiom, který je absolutně nezbytný pro naše celkové fyzické i psychické zdraví.
Intolerance jako taková je těžko rozeznatelná a mnohdy na ní ani nepřijdeme. Může se u nás vyskytnout již od mala, ale na povrch vyjde až v pozdějším věku či dokonce nikdy. Nicméně je zde jedna intolerance, kterou máme všichni v genetickém kódu již z období neolitu. A tím je laktóza.
Proč právě laktóza? Je tomu z toho důvodu, že naši předci neměli ještě takovou průpravu k tomu, aby mohli pěstovat potraviny na základě pokročilejšího zpracování a veškerý jejich potravinový řetězec byl tedy bez laktózy a bez lepku. V období neolitu došlo k domestikaci zvířat a tudíž i k výrobě mléka. Nejprve se používalo k výrobě zrajícího sýra a tudíž bylo stále tolerantní. Později nastal hladomor a mléko se pilo neupravené a tím tak došlo k intoleranci na laktózu. Přesněji řečeno od té doby pro naše tělo působí jako jed.
Celiakie je nejlépe prozkoumaným autoimunitním onemocněním, které se projevuje tím, že vlastní imunita patologicky napadá stěnu tenkého střeva. Po epigenetické stránce je největším nepřítelem přítomnost lepku z pšenice. U 20-30% celiaků je problémová i oves a u 40% dokonce i kukuřice. Jeden čas se říkalo, že celiakie je čistě genetické onemocnění. Nicméně pokud by tomu tak bylo, tak by procento lidí s touto nemocí bylo stále stejné. V dřívějších letech bylo zaznamenáno 1% populace s geny pro celiakii. Dnes již víme, že toto číslo se podstatně liší. V této době se pohybujeme v 40-50% pouze u zdravé populace. Proč tedy tato skupina nemá potíže se střevní bariérou, i přes to, že konzumují lepek? Jedna z variant je ta, že geny, které k tomu mají zdědili například pouze z 30%, tudíž od jednoho z prarodičů. Můžete tedy mít predispozice k celiakii, ale nemusí se vám nikdy projevit, i v případě, kdy konzumujete lepek. Můžeme tedy říci, že celiakie není genetickým onemocněním, ale onemocnění s genetickým podkladem.
Do dnešního dne na celiakii stále neexistuje žádný lék a tudíž lidé, kteří se s ní potýkají jsou doživotně odsouzeni k bezlepkové dietě. Tímto jsem chtěl jen říci, že ne vždy je propustnost střeva způsobena léky a následnou intolerancí na některé potraviny, jako tomu bylo v popisu výše, ale můžete se s tím potýkat již od mala právě kvůli téhle nemoci.
Pracovat na efektivitě našeho zdraví a výkonu můžeme různými způsoby. Mezi základy patří samozřejmě kvalitní spánek a celistvá potrava. Ovšem je zde i spoustu dalších aspektů, které můžeme zařadit do naší denní rutiny. Jeden z nich je právě terapie infračerveným světlem. Nejlépe využitým spektrem je a vždy bude záření ze samotného slunce. Tzv....
Je zde nový rok a s ním přichází i nový článek. Popravdě jsem do teď netušil, jak to pojmout, nicméně mám kolem sebe spoustu lidí, kteří dodnes netuší co vlastně znamená ten holistický přístup k životu, kterým se já řídím už nějaký ten pátek. Většina z vás si pod tím jistě představí toho budhu na úpatí hory v meditační poloze...
Pomalu a jistě se blíží období zimy a s ní přichází i chladné počasí. Lidé se zahalí do svých kožichů, zatopí ve svých domovinách a nakoupí tuny kapesníků a prášků proti nachlazení. Taková přece zima je ne? Kosa, chřipková epidemie, negativní energie, psychické kolapsy a deprese. Ale musí to tak být? nebo je to jen útvar lidského uvažování? Jsme...